Jak začít podnikat: Vše, co potřebujete vědět v roce 2025

Podnikání je skvělá cesta pro každého, kdo touží po větší svobodě, nezávislosti a chce si začít vydělávat sám na sebe. Nabízí možnost tvořit, zkoušet nové věci a posouvat se dál vlastním tempem – ať už chcete začít péct dorty na zakázku, spravovat sociální sítě klientům nebo rovnou založit startup, který má potenciál stát se dalším českým jednorožcem.

‍

Jenže začátky mohou na první pohled působit náročně. Ne proto, že by podnikání bylo jadernou fyzikou – ale protože se kolem něj točí pojmy jako „OSVČ“, „paušální výdaje“ nebo „odvody na pojistné“. A to jsme teprve na začátku. Celý systém působí složitě, byrokraticky a zdlouhavě.

‍

Ano, na internetu se dají najít téměř všechny potřebné informace. Jenže často v právnické řeči, roztroušené po desítkách webů a bez jasného návodu. Tento článek vás provede podnikáním od A do Z a nabídne srozumitelný přehled toho nejdůležitějšího – co je potřeba zařídit, na co si dát pozor a jak zvládnout začátek v klidu a s přehledem. 

‍

V textu nenajdete přesné výpočty ani konkrétní sazby (ty se každý rok mění a jednoduše je dohledáte), ale získáte jasný obrázek o tom, jak podnikání funguje jako celek, co je potřeba řešit a na co si dát pozor.

‍

Proč s podnikáním začít?

Podnikání je cestou k větší svobodě. Určujete si, co děláte, kdy to děláte a za kolik. Nemusíte se nikoho ptát, jestli si můžete vzít volno, jestli si můžete zvýšit cenu, nebo jestli se smíte pustit do nového projektu. Zároveň vidíte výsledky své práce – a můžete přímo ovlivnit, kolik si vyděláte.

Všechny tyto věci mají však i druhou stranu mince. Když je člověk závislý sám na sobě, pochopitelně se jedná o cestu, která s sebou nese vyšší riziko. Příjem není jistý, odpovědnost není na zaměstnavateli a úspěch záleží na tom, co sami vybudujete. Navíc neexistuje žádná zaručená šablona, jak podnikat úspěšně.

‍

Přesto je to právě kombinace nezávislosti, smysluplnosti a možnosti růstu, která dělá podnikání lákavým. Začít podnikat můžete kdykoliv – při studiu, práci nebo na “plný úvazek”. V každém případě jde o zkušenost, která má potenciál změnit váš pohled na práci i na sebe sama.

Jak poznám, že mám dobrý nápad pro podnikání?

Spoustu lidí myšlenka podnikání láká, ale zaseknou se na tom, že “nemají dobrý nápad”. Je pravda, že na nápadu záleží, ale zároveň se jeho váha často přeceňuje. Říká se, že nápad tvoří pouze 5-10 % úspěchu. Zbytek je o realizaci – tedy o tom, jak podnikatel nápad rozvíjí, jak řeší problémy a jak vytrvá i ve chvílích, kdy to nejde podle plánu.

Podnikání totiž není jen o skvělých nápadech, ale hlavně o hledání řešení problémů druhých. Tam, kde někdo něco potřebuje nebo s něčím bojuje, je prostor pro vás nabídnout službu nebo produkt – a právě takto vzniká skutečný byznys.

Důkazem, že není potřeba geniální nebo převratný nápad, jsou tisíce byznysů, které působí zcela obyčejně – a přesto skvěle fungují. Firmy zaměřené na mytí oken ve výškových budovách. Výrobci krmiva pro psy. Podlahářské firmy, které denně pokládají lino nebo parkety. Nic z toho možná nezní jako titulní strana magazínu o startupech – a přesto jde často o milionové obraty, stabilní příjmy a spokojené zákazníky.

Úspěšné podnikání není o tom být první na světě, ale být nejlepší tam, kde je poptávka. A ta často vzniká právě v těch „obyčejných“ odvětvích, která lidé potřebují denně – jen se o nich tolik nemluví.

Aby však podnikání dlouhodobě dávalo smysl, nestačí, že jen vydělává peníze. Mělo by také člověka bavit, naplňovat a ideálně mu dávat pocit, že dělá něco užitečného. Právě proto má smysl zamyslet se nad tím, co vás opravdu zajímá, v čem jste dobrý/á a co má pro ostatní hodnotu.

V Japonsku se pro tento přístup používá pojem IKIGAI – hledání životního smyslu na průsečíku čtyř oblastí: co miluji, v čem vynikám, co svět potřebuje a za co mě mohou lidé ocenit. Když se tyto oblasti propojí, vzniká prostor pro nápady, které mají šanci nejen fungovat, ale i dlouhodobě vydržet. Najděte si model IKIGAI a zkuste si projít jednotlivé části – může vám to pomoct ujasnit si, co má pro vás osobní i pracovní smysl.

Pokud chcete proces urychlit, nebo vás nic nenapadá, i tak existuje řešení. Připravili jsme pro vás konkrétní prompt, který můžete vložit do nástroje s umělou inteligencí (např. ChatGPT). Stačí doplnit pár vět o sobě a AI vám na základě modelu IKIGAI navrhne podnikatelské nápady, které propojují to, co vás baví, v čem jste dobří a co může mít reálnou hodnotu pro ostatní. Použijte ho, a nechte se překvapit. Čím konkrétněji a pravdivěji vyplníte informace o vás, tím lepší bude výsledek.

Prompt:

Jsem … (doplňte relevantní informace) a hledám podnikatelský nápad. Pomoz mi najít 3 podnikatelské záměry podle modelu IKIGAI. Níže uvádím něco o sobě:

Co mě baví: …, protože …
Jsem dobrý/á v: …, protože …
Lidé v mém okolí za mnou přijdou, když: …

Navrhni mi 3 konkrétní podnikatelské nápady, které propojují tyto body, jsou realistické a nenáročné na rozjezd.

‍

1. OSVČ? Živnost? Co to vlastně znamená?

Pokud už máte nápad, nebo aspoň tušíte, čemu byste se chtěli věnovat, je na čase se podívat na to, jak podnikání oficiálně rozjet. Existuje víc možností, jak začít – záleží hlavně na tom, jestli plánujete podnikat sami, nebo s někým dalším.

Pokud na to jdete ve více lidech a plánujete větší projekt, může dávat smysl založit společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Je to právnická osoba, která už počítá s tím, že ve firmě bude víc rolí (jednatel, společníci…), a většinou se do ní pouštějí lidé, kteří mají plán na větší byznys nebo startup.

Pro většinu lidí, kteří podnikají sami (např. na volné noze, při škole nebo při práci), je ale nejjednodušší formou OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná. Stačí si založit tzv. živnost, což je překvapivě snadné a rychlé. Živnost je z definice “soustavná činnost provozovaná samostatně, na vlastní odpovědnost, pod vlastním jménem a za účelem dosažení zisku” - zkrátka charakteristika podnikání. 

Základní dělení živností je na tři skupiny:

• Volná živnost – ideální pro většinu běžných služeb nebo činností (např. grafika, online marketing, doučování, konzultace, prodej vlastních výrobků). Není potřeba žádné odborné vzdělání, stačí splnit základní podmínky jako věk a bezúhonnost.
• Řemeslná živnost – např. truhlářství, kadeřnictví, opravy aut… U těchto oborů je potřeba doložit, že máte odpovídající vzdělání nebo praxi.
• Vázaná a koncesovaná živnost – jedná se o specifické obory jako například účetnictví, realitní zprostředkování, taxislužba nebo provoz cestovní kanceláře. Tyto činnosti vyžadují zvláštní povolení, odbornost nebo koncesi (svolení od státu).

Ve většině případů, pokud začínáte s podnikáním sami a nabízíte služby nebo něco vyrábíte, si vystačíte s volnou živností, ale vždy si váš obor raději zkontrolujte. Pomůže vám k tomu například stránka: http://www.seznamzivnosti.cz/.

Založit si živnost není žádná věda. Ve většině případů vám stačí občanský průkaz, tisícikoruna a pár minut času na úřadě. Spoustu věcí za vás navíc vyřeší samotný živnostenský úřad. Pokud vás zajímá, jak přesně celý proces probíhá krok za krokem – od výběru oboru až po první fakturu – připravili jsme pro vás samostatný návod, který najdete [zde].

‍

2. Hlavní vs. vedlejší činnost

Když podnikáte jako OSVČ, stát rozlišuje, zda je podnikání vaší hlavní výdělečnou činností, nebo jestli ho máte „bokem“ – tedy jako vedlejší.

• Hlavní činnost znamená, že podnikání je váš hlavní způsob obživy – typicky když nejste zaměstnaní, nestudujete ani nepobíráte důchod.
• Vedlejší činnost máte tehdy, pokud podnikáte při studiu, při zaměstnání, na rodičovské nebo v důchodu.

Proč to stát řeší? Primárně proto, že se od toho odvíjí kolik a jak často musíte platit na zdravotním a sociálním pojištění.

‍

3. Socko, zdravko a daně

Téma, které se straší začínající podnikatele snad nejčastěji: „Co ty odvody a daně? Kolik budu platit? Co když něco udělám špatně?“

Je to pochopitelné – právě sociální a zdravotní pojištění a daně bývají pro mnoho lidí největším strašákem. Často ale ne proto, že by byly objektivně složité. Spíš proto, že stát informace komunikuje nejasně, úřední jazyk bývá nepřehledný a člověk snadno získá pocit, že se v tom nedá vyznat.

Dobrá zpráva je, že základní principy se dají pochopit poměrně rychle – a že existují cesty, jak si vše zjednodušit. Níže podíváme na všechny položky, které člověk musí platit jako OSVČ (na jiné právní formy, jako je například s.r.o., se podíváme jindy).

Co vše se platí jako OSVČ?

Jakmile si založíte živnost, automaticky se stáváte OSVČ – osobou samostatně výdělečně činnou, a tím vám vznikají tyto základní povinnosti:

1. Sociální pojištění – odvádí se na účet České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ)
2. Zdravotní pojištění – odvádí se na účet vaší zdravotní pojišťovny
3. Daň z příjmu fyzických osob – řeší se přes daňové přiznání, podává se typicky 1× ročně

Těmto třem povinným platbám – zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu – se dohromady říká odvody. Jako OSVČ je musíte řešit každý rok. Možná vás napadá, jak tyto odvody vlastně fungují v praxi. Vždy záleží na situaci: někdy je platíte jednorázově na konci roku, jindy stát vybírá peníze pravidelně předem – tomu se říká zálohy. Jde o odhad, kolik budete platit, a na konci roku se vše dopočítá podle skutečných příjmů.

Daň z příjmu většina lidí platí jednorázově po podání daňového přiznání. Je dobré s tímto výdajem dopředu počítat, ať vás při vyplňování daňového přiznání na jaře nepřekvapí nečekaná částka k úhradě. (Výjimka nastává tehdy, pokud jste v minulém roce zaplatili na dani víc než 30 000 Kč. V tomto případě musíte začít platit i zálohy během roku – buď dvakrát, nebo čtyřikrát ročně podle výše příjmů.)

U zdravotního a sociálního pojištění se platby řeší trochu jinak. Tady většinou nečekáte na konec roku, ale posíláte peníze pravidelně předem – ve formě měsíčních záloh. Pokud podnikáte na hlavní činnost, platíte tyto zálohy hned od začátku podnikání, a to v minimální výši dané zákonem. U vedlejší činnosti (například při studiu nebo zaměstnání) zálohy první rok neplatíte vůbec – vše se dopočítá zpětně podle toho, kolik jste skutečně vydělali. V dalších letech pak záleží na výši vašeho zisku: pokud byl nízký, zálohy zůstanou nízké.  V případě sociálního pojištění nemusíte nic platit, dokud váš roční zisk nepřekročí tzv. rozhodnou částku – pro rok 2025 je to 111 736 Kč. Pokud se pod tuto hranici vejdete, a podnikáte na vedlejší činnost, sociální pojištění se vás netýká vůbec.

‍

5. Jak na výdaje, evidenci a účetnictví

Jedna z povinností, kterou jako OSVČ máte, je sledovat své příjmy a výdaje. Nejen kvůli daním, ale i kvůli tomu, abyste věděli, jak si podnikání vede. A i když se často říká „účetnictví“, v praxi většina OSVČ vede takzvanou daňovou evidenci, což je výrazně jednodušší systém.

Daňová evidence: jednoduchý základ

Drtivá většina OSVČ vede tzv. daňovou evidenci, která je oproti „velkému účetnictví“ výrazně jednodušší. Stačí, když si vedete přehled o:

• všech příjmech z podnikání (např. faktury, přijaté platby),
• výdajích, které s podnikáním souvisí (např. nákup materiálu, služby, software).

Tohle zvládnete klidně v Excelu, v zápisníku nebo v některé online aplikaci. Důležité je doklady neztratit a být schopni vše doložit, pokud by stát chtěl něco zkontrolovat.

Paušální výdaje: nejjednodušší varianta

Pokud nechcete řešit každou účtenku, můžete využít tzv. paušální výdaje. Stát vám automaticky uzná určité určité procento z příjmů jako náklady – bez ohledu na to, co jste skutečně utratili. Procentuální výše závisí na typu činnosti:

• 80 % u řemeslných živností,
• 60 % u většiny volných živností,
• 40 % u jiných příjmů (např. lékaři, advokáti, architekti).

Například: pokud si vyděláte 100 000 Kč a máte nárok na 60% paušál, tak se daně i pojistné počítají jen z 40 000 Kč.

Co tedy zvolit?

• Pokud máte minimální náklady (např. děláte grafiku, konzultace, překlady…), paušál je rychlejší, jednodušší a často výhodnější.
• Pokud naopak opravdu hodně utrácíte za materiál, služby nebo techniku, může se vyplatit vést daňovou evidenci a uplatnit skutečné výdaje.

A co účetnictví?

Účetnictví je složitější systém než daňová evidence a týká se většinou firem nebo větších podnikatelů. Běžní OSVČ ho vést nemusí, pokud:

• nejsou plátci DPH,
• nevedou účetnictví dobrovolně,
• nejsou povinni jej vést podle jiného zákona (např. pokud přijímají určité dotace).

Pokud začínáte podnikat jako jednotlivec, účetnictví se vás s největší pravděpodobností netýká. Stačí jednoduchá daňová evidence nebo využití paušálních výdajů.

6. Checklist: Co musím jako OSVČ dělat každý rok?

1. Podat daňové přiznání
Jak už jsme si řekli, daň z příjmu se vyhodnocuje jednou ročně. Na jaře vyplníte daňové přiznání, kde uvedete své příjmy, výdaje a případné slevy (např. na poplatníka, děti, hypotéku…). Podává se elektronicky – typicky přes portál Moje daně. Termín je 2. květen následujícího roku - tedy pro rok 2025 je datum 2. 6. 2026.

2. Odevzdat přehled pojišťovně + ČSSZ
Po podání daňového přiznání musíte do měsíce odevzdat dva přehledy: jeden pro zdravotní pojišťovnu a druhý pro ČSSZ . Na základě těchto přehledů se dopočítá, kolik jste měli odvádět – pokud jste zaplatili méně, doplatíte rozdíl, pokud víc, vznikne vám přeplatek.

3. Platit zálohy
Jak už bylo zmíněno, na základě toho, kolik jste vydělali v předchozím roce, se určí, zda a v jaké výši budete další rok platit měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. U hlavní činnosti jsou zálohy povinné vždy, u vedlejší jen pokud jste překročili určitý zisk.

4. Komunikovat s úřady elektronicky
Od roku 2025 musí všechny OSVČ podávat daňová přiznání i přehledy elektronicky – většinou přes datovou schránku, kterou dostanete automaticky při registraci podnikání.

5. Vést si základní evidenci
I pokud podnikáte v malém, je potřeba vést si evidenci příjmů a výdajů. Pokud uplatňujete paušální výdaje, je evidence velmi jednoduchá – přesto je důležité mít přehled. Také je potřeba archivovat doklady, například faktury nebo potvrzení pro daňové slevy.

‍